předválečný: pan Hudec
Konec 40. a 50. léta: Josef Dvořák, Jan Špička, Bohuslav Kondler, Bedřich Jarmar st., Alois Štoudek, Jan Navrátil, Hugo Lipavský, Gejza Hrdlovič
50. a 60. léta: Květoslav Okleštěk, Bartošek, Roček, Vašátko, Jiří Zavřel, Lubomír Horváth, Josef Bláha st., Zdeněk Haas, František Schertler, Antonín Hajtmar, Rudolf Chrastina, Metoděj Cáb
60. a 70. léta: František Rašner, Ivo Kubíček, Karel Kocián, Pavel Nádeníček, Petr Růžička, Josef Štencl, Bedřich Drábek, Jaromír Haas, Bedřich Jarmar ml., Jiří Nádeníček.
70. a 80. léta: Václav Drlík, Rudolf Hoplíček, Rudolf Špaček, Otto Jarmar, Jan Beran, Josef Žanda, František Sedláček, František Kyjovský, Miroslav Šváb, Vladimír Kristen.
60. a 70. léta: Vincenc Piňos, Milan Beran, Miloslav Haas, Milán Šebesta, Jaroslav Chytil, Josef Hora, Jiří Kouřil, Bohuslav Smyčka, Jan Bartoň, Pavel Zigáček (Štíty), Jan Polášek, Josef Linhart.
70. léta: Zdeněk Lang, Jaromír Malý, Zdeněk Janeček, Miroslav Kubelka, Ivan Doležal, Jiří Knížátek, Zdeněk Bína, Miroslav Smrčka.
70. a 80. léta: Jiří Novák, Miloš Suchý, Zdeněk Suchý, František Nevrlý, Zdeněk Doleček, Procházka (Špacír), Zdeněk Polášek, Lubomír Hrdlovič, Zdeněk Petr, Jaroslav Keprt, Michal Viňarský, Evžen Hampl st., Radomír Krňávek, Bořivoj Kulíšek, Jaroslav Jašek, Radek Durďák
80. a 90. léta: Petr Večeř, Milan Krátký, Josef Toman, Jaroslav Kól, Miroslav Jurka, Tomáš Hrdlovič, Miroslav Kouřil, Libor Zbořil, Martin Chyťa, Marcel Hubáček, Jiří Pumprla, Lubomír Zapletal, František Sedláček, Jiří Kvasničák, Marek Beran, Radek Doubrava, Roman Schwank, Zdeněk Kouřil, Jiří Martinů, Josef Balvín, Petr Neumann, Marek Polášek, Petr Schwab, Jaroslav Lakomý, Zdeněk Hajtmar, Tomáš Hajtmar..
Cca konec 60. a začátek 70. let: Jiří Růžička, Jaroslav Appl st., Miloslav Jarmar, Svatopluk Černý, Pavel Krejčí, Antonín Švub, Jan Grulich, Karel Balcárek, Jaroslav Sršeň, Jaroslav Hoffmann, Petr Neoral, Vojtěch Ondráček, Stanislav Habich st., Jan Zimmermann, Rudolf Langr, Ivan Horvát, František Tomášek, Zdeněk Štoudek, Václav Přivrátil, Josef Nekuda, Antonín Koubek
Cca 70. a 80. léta: Jiří Hroch, Stanislav Janků, Jiří Okleštěk, Pavel Kouřil, Jiří Jurák, Bohuslav Kolomazník, Vladimír Poštulka, Jan Přikryl, Miroslav Grepl, Vladimír Maňka, Miloslav Andrlík Lubomír Složil, Milan Šubrt, Antonín Frydrych, Jiří Kysučan st., Miloslav Knížátek, Přemysl Keprt, Jiří Vytlačil, Miloš Kárník, Josef Čížek, Josef Schwarz, Luděk Výbošťok, Jiří Kaplánek, Miroslav Čech, František Švoma, Jan Bittner, Petr Novotný, Lumír Macek, Jaromír Piňos, Tomáš Malý, Ivo Malý, Jaroslav Vondráček, Zdeněk Haislar, Václav Renda, Jiří Špulák, Roman Hroch, Miroslav Plátenka, Jiří Bukovský ml., Aleš Mandák, Milan Němec, Arnošt Dostál, Josef Bláha ml., Petr Zemánek, Jiří Maistryzsin, Petr Zemánek, Pavel Veselý, František Leštinský, František Macák, Miroslav Žanda st., Tomáš Pospíšil, Oldřich Janota, Miroslav Pokorný, Miroslav Charuza, Zdeněk Rýznar, Miroslav Čech, Miloslav Kulíšek, Karel Lukas st., Pavel Žák
Cca 80. a 90. léta: Oldřich Kramár, Jiří Šafář, Radek Vašata, Pavel Kamlar, Ševčuk, Radek Šembera, Petr Rizner, Pavel Žák
1919 SK Zábřeh
1948 Tělovýchovná jednota JISKRA Zábřeh
1952 TJ SPARTAK Zábřeh
1955 TJ JISKRA Zábřeh
1956 TJ SLOVAN Zábřeh
1960 Tělovýchovná jednota ČSAO Zábřeh
1992 Tělovýchovná jednota Zábřeh
1994 SK UNO Zábřeh
1996 SK UNO Zábřeh – Zvole
2001 SK UNO – Zábřeh
2003 SK SULKO – Zábřeh, o. s.
2015 ? SK SULKO Zábřeh, z. s.
Počátky historie zábřežské kopané sahají do období bezprostředně po 1. světové válce. Hlavními propagátory byli v tehdejší době studenti gymnázia, kteří v roce 1919 sehráli i první přátelské propagační utkání s vojenskou jednotkou italských legionářů. I přes vysokou porážku však nadšení a elán studentům vydržel. Následovala další utkání a tak kopaná Zábřehu zapustila své kořeny a stala se trvalou součástí sportovního života ve městě. Ve druhé polovině roku 1919 byl založen SK Zábřeh, který měl jedno družstvo dospělých a jedno dorostu. Činnost klubu byla po řadu let chudá a to i tehdy, kdy klub byl ve dvacátých letech registrován jako řádný člen HFŽ, se zařazením do III. třídy mistrovství.
Rok 1934 byl počátkem rozmachu zábřežské kopané. Družstvo mužů vyhrálo III. třídu HŽ a postoupilo tak do II. třídy.
V ročníku 1935–36 postoupilo do I. B třídy.
Na jaře roku 1938 si dokonce vybojovalo postup do nejvyšší soutěže HŽ a to do I. A třídy. Bohužel do slibného rozvoje zasáhla tragicky v říjnu 1938 okupace pohraničí. Činnost SK Zábřeh byla násilně přerušena a počátkem roku 1939 pak zastavena úplně.
Po roce 1945 se sportovní život jen pomalu rozvíjel. V srpnu byl obnoven SK a hrál I. A třídu HFŽ. Po roce 1948 byl zrušen klub a přešel pod TJ Jiskra.
V roce 1952 se přejmenovává na TJ Spartak, aby se v roce 1955 vrátil k názvu Jiskra. Již v roce 1956 je opět přejmenován na TJ Slovan, kdy má oddíl již 6 družstev a A-mužstvo hrávalo I.B třídu. V roce 1956 vykázala ve městě značný vzestup lehká atletika, což vedlo k přípravám a poté k vybudování nového sportovního areálu, který byl dobudován v roce 1960 a náš oddíl se tak poprvé a zatím naposledy stěhoval z původního hřiště „Na Křtaltě“ a navíc získala TJ nový název ČSAO, se kterým vydržela až do pololetí roku 1992. Výstavbou areálu však nedošlo k výkonnostnímu vzestupu u dospělých, kteří hráli i nadále I.B třídu. V této době dosahovali nejlepších výsledků dorostenci, kteří hrávali v šedesátých letech druhou nejvyšší soutěž – divizi. V tomto období až do počátku sedmdesátých let se projevovala nekoncepční práce funkcionářů, kteří viděli „spásu“ v cizích hráčích, přechodně v Zábřehu bydlících (studenti středních škol, vojáci ZVS), kteří po ukončení činnosti opět odcházeli do svých trvalých bydlišť, kde pokračovali ve své sportovní činnosti.
V roce 1975 bylo provedeno zatravnění hlavní hrací plochy, zlepšil se tréninkový proces angažováním cizích trenérů, což se projevilo i bojem o postup do krajského přeboru z I.A třídy v roce 1982. Postup unikl těsně, což znamenalo takovou hráčskou krizi, že mužstvo následující sezónu (včetně vlivu reorganizací soutěží) sestoupilo až do okresního přeboru! Hned v následujících dvou sezónách se přes I.B třídu probojovalo mužstvo do I.A třídy a vytvořením HFŽ v Olomouci se potom zařadilo do nově zřízeného župního přeboru, který pak v sezóně 1993–94 vyhrálo a podařil se tak historický postup do divizní soutěže, což byl asi nejlepší dárek k oslavám pětasedmdesátileté historie klubu. Po sedmiletém působení v divizi byl vybojován v sezóně 2002–01 postup do MSFL, který byl navíc umocněn i historickým postupem dorostenců do MSDL. Příslušnost v MSFL však mužstvo neudrželo a po ročním působení sestoupilo zpět do divize, aby se po dalších třech sezónách v divizi vrátilo zpět a v této soutěži působí dosud.
Od pololetí 1992 vypustila TJ ze svého názvu ČSAO zrušením tohoto podniku.
od poloviny roku 1994 se oddíl vyčlenil z bývalé TJ a po dlouhých letech se osamostatnil do samostatného FK UNO s právní subjektivitou. Do čela klubu se tehdy postavil pan Václav Janeba, jméno jehož firmy UNO figurovalo v názvu klubu.
V roce 1996 došlo ke spojení klubů FK UNO Zábřeh a SK Zvole (obec vzdálená 6 km od Zábřeha) a od této doby vystupovalo pod názvem SK UNO Zábřeh-Zvole.
Od března roku 2001 byla tato spolupráce ukončena a klub se vrátil k názvu SK UNO – Zábřeh.
V roce 2002 byl stadion převeden do majetku města Zábřeh a v následujících letech probíhá postupná rozsáhlá investiční rekonstrukce celého areálu.
Vstupem nového generálního sponzora firmy SULKO s.r.o. byl od 14.7.2003 přejmenován klub na SK SULKO. Kromě mužů je do soutěží přihlášen dorost starší a mladší v MSDD, žáci A (starší+mladší) v krajském přeboru, žáci B v okresním přeboru, dále hrají v pravidelné soutěži dvě přípravky v krajské soutěži a mladší přípravka hrají okresní přebor. Celkem tedy 9 přihlášených družstev.
V roce 2007 byla dokončena nová budova šaten, sociálního zařízení a zázemí klubu včetně generální rekonstrukce tribuny nákladem 23 milionů.
V roce 2009 se vybudoval umělý trávník na původní škvárové hrací ploše.
Ve druhé polovině roku 2010 proběhla oprava podloží a položení nového trávníku na hlavní hrací ploše.
Z našich odchovanců hrál již za první republiky pan Hudec v AC Sparta Praha, v novější době Mirek Kouřil postupně ve Zlíně, Slavii, Sigmě Olomouc a na Kypru. Řada hráčů prošla našimi mládežnickými družstvy do ligových klubů, v našich žákovských družstvech působil i bývalý hráč Sigmy Olomouc a UNIONU Berlín Jirka Balcárek.